Státní pokladna (SP)

odbor 38 - Rozvoj ICT
odbor 38 - Rozvoj ICT

Vydáno

Úvodem k projektu Státní pokladny

Ze srovnání fungování procesů a systémů řízení veřejných financí v České republice s procesy a postupy, které uplatňují hospodářsky vyspělé země Evropské Unie, a které pro vedení a správu veřejných financí doporučuje Světová banka a Mezinárodní měnový fond vyplývá, že současná úroveň využívání moderních informačních technologií ve správě veřejných financí ani zvolené postupy neodpovídají plně standardům, které by českému státu umožňovaly dosahovat v této oblasti optima.

Problémem je nízká míra integrace mezi jednotlivými dosud rozvíjenými a využívanými systémy a neúplná podpora klíčových procesů.  Průvodními symptomy jsou:

  • přenosy dat probíhající mimo systémy, manuálně, faxem nebo telefonicky,
  • vyskytující se nekonzistence mezi daty z různých nasazených systémů,
  • manuální zasahování do probíhajících procesů,
  • malá flexibilita reportingu a výkaznictví,
  • vysoký podíl lidského faktoru, který může do procesů vnášet nepřesnosti a chyby,
  • nedostatečné propojení rozpočtu a účetnictví státu,
  • netransparentní účetnictví státu.

Jednoznačně doporučovaným řešením pro řešení těchto nedostatků je postupné zavedení funkcí Státní pokladny.

Mezi hlavní funkce Státní pokladny patří:

  1. centralizace příjmů,
  2. řízení výdajů,
  3. řízení státních aktiv,
  4. řízení likvidity,
  5. řízení státního dluhu,
  6. finanční plánování.
  7. platební styk,
  8. kontrola,
  9. účetnictví,
  10. výkaznictví.

Funkce můžeme rozdělit na:

  • klíčové (centralizace příjmů, řízení výdajů, řízení státních aktiv, řízení likvidity, řízení státního dluhu) a
  • podpůrné (finanční plánování, platební styk, kontrola, účetnictví, výkaznictví).

Obrázek - Koncept budování Státní pokladny - role

Koncept budování Státní pokladny - role

Proto, aby byla daná země schopná reagovat na stále silnější tlak veřejnosti, musí být připravena na přijetí nejlepších praktických zkušeností v oblasti řízení Státní pokladny.

Mimo to, komplexní přístup v oblasti chápání systémů pro podporu řízení a rozhodování dále zdůvodňuje potřebu implementace integrovaného systémového řešení, které by bylo schopné poskytovat všechny relevantní informace nutné pro každodenní chod Státní pokladny. Tyto informace představují nutný základ pro podporu efektivních rozhodovacích procesů a jejich kontinuálního zlepšování.

Státní pokladna představuje základní stavební kámen při budování systému optimalizovaného finančního řízení veřejných zdrojů. Moderní představa systému Státní pokladny je tvořena základními rysy v podobě kontrolních a podpůrných funkcí při rozhodování o tom kolik, jakým způsobem a na co jsou využívány prostředky z veřejných financí.

V obecném rámci veřejných financí může Státní pokladna tak hrát větší či méně významnou roli v oblastech:

  • přípravy, realizace a kontroly čerpání státního rozpočtu,
  • denního řízení platebního styku včetně kontroly finančních toků na státních účtech u bankovních ústavů včetně monitoringu operací souvisejících s mimorozpočtovým financováním,
  • řízení státního dluhu a státních garancí,
  • účetnictví státu a finančního informačního systému veřejné správy,
  • řízení likvidity jediného účtu státu.